MODŘÍ VLCI - MFK VÍTKOVICE U 16 / 97´98´

KVĚTEN 2014

publikováno 12.05.2014

MISTROVSKÉ UTKÁNÍ 11.5. 2014

FK ŠUMPERK - MFK VÍTKOVICE 0 : 5

Utkání zdodnotil Mr. "C" Takto :

Po pár zápasech, kdy jsme hráli s týmy z chvostu tabulky, jsme jeli na půdu jednoho z těch lepších (tabulkově) mužstev, FK Šumperk.
Bohužel vzdálenost asi zapříčinila, že z fanouškovských stálic jsem zápas viděl sám. A za svou věrnost jsem viděl zápas, který každého z rodičů, vida svou ratolest dnes v akci, musel neskutečně pohladit na duši. Byl to výkon, kvůli kterému jsme leccos schopni obětovat a klukům i prominout.
Už od prvních minut kluci dali soupeři najevo, kdo bude na hřišti pánem a kdo bude hrát roli komparzistů. To, co vytýkali v poslední době trenéři a rodičové taky remcali, bylo ta tam, a z našich kluků doslova a do písmene sálala touha po vítězství.
Po několika velice hezkých akcí, kterým scházelo jen vítězné zakončení, nám daroval soupeř gól jako na podnose. Tak špatná rozehrávka po odpískaném našem ofsajdu se jen tak nevidí, a Kuba Š. využil neuvěřitelné minely obránce a s přehledem zavěsil v podstatě do prázdné branky. Kluci se ještě více uklidnili a předváděli festival fotbalové krásy a lahůdek, které oceňovalo všech 5 fanoušku hostů (já, můj výborný kolega Mireček, oba trenéři ‚U18“ a náš masér). Bohužel jsme jen nastřelili břevno a tyčku a zahodili asi 4 další tutovky. Zakončení bylo snad jediné, co se dalo našim klukům v prvním poločase vytknout.
Druhý poločas začal obdobně jako první, i když naše převaha nebyla až tak výrazná, ale o to více se zefektivnila. Při ojedinělém déletrvajícím pobytu domácích na naší půlce (asi ½ minuty) přečetl Leo přihrávku soupeře, pasem od vlastní šestnáctky našel na polovině hřiště Honzu a ten přesprintoval obránce soupeře a brankáři nedal šanci. To byla 49. minuta. Než jsem stačil popsat tuto událost, kopali jsme zprava roh (malý kvíz, hádejte, kdo kope rohy z této strany …? :-D), který našel hlavu Honzy D. a ten krásně poslal balón na vzdálenější tyč, kde se marně snažil obránce domácích ho vykopnout mimo branku.
Vedení 3:0 naše kluky uklidnilo, co se týče výsledku, ale v žádném případě neukojilo jejich hlad po pohledných akcích, bojovnosti, obětavosti a snaze dále skórovat. Následovaly další 2 tyčky…. Až v 70. minutě Pačes sqělým důrazem obral soupeře o balón, excelentně poslal klasickou českou uličku Honzovi B., který opět projevil naprostou chladnokrevnost a zvýšil na 4:0. Při dopisování této události na stránky U17 jsem zaregistroval zrychlený dech svým spolufanoušků, kouknu se na hřiště a vidím, jak míč nezadržitelně putuje k pravé tyčce domácích. Můj dotaz, kdo že to vystřelil, byl odměněn smíchem přítomných, protože z 25 m napřáhl po zasekávačce můj synátor a levačkou zvýšil na 5:0. Závěr zápasu už probíhal poklidně, jen Honzík Š. chtěl změnit ještě skóre, ale minul branku po hezké střele.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem klukům, kteří dnes hráli, za předvedený výkon, protože to byl výkon, za který každý rodič může a musí pyšný na svého potomka. Ještě jednou díky a toto patří i trenérům…

Už se těším na sobotní „Bitvu jara“ o, dle mého názoru, vítěze celé soutěže.